Zdravím!
Jsem slušně vychovaný. Zdravím v našem sportovním areálu i jinde. Zdravím dospělé i ostatní hráče. Dívám se při tom do očí a zdravím zřetelně. Jsem přece osobnost se kterou se musí počítat.
Jsem připraven!
Na tréninky, zápasy a turnaje chodím vždy připraven. Kopačky, chrániče, věci do sprchy jsou povinností. Tyto a další potřebné věci si dokážu připravit sám. Pokud zapomenu kopačky, nemohu trénovat, případně hrát!
Trénuji!
Pokud mi trenér před, po, nebo mezi cvičeními nic nezadal, chci využít čas na hřišti. Proto se sám nebo se spoluhráči snažím nasbírat co nejvíce doteků s míčem.
Poslouchám!
Vím, že trenér mi chce pomoci, proto ho poslouchám, abych se mohl dále zlepšovat. Když nebudu vyrušovat a zdržovat stihnu toho více natrénovat.
Pomáhám!
Jsme jeden tým a v týmu si musíme pomáhat. Jde o přípravu tréninkových pomůcek, ale i pomoc spoluhráči. Platí i na hřísti. "Jeden za všechny, všichni za jednoho!"
Omlouvám se sám!
Pokud vím, že nedorazím na trénink nebo zápas dám včas vědět trenérovi. V případě, že přijdu na plánovanou akci automaticky vysvětlím důvod zpoždění.
Nepoužívám!
Slova jako neumím, nedokážu, nejde nebo nezvládnu, nechce žádný trenér slyšet. Při správném úsilí a zapálení je jen otázka času než se mi to povede. Neříkám ani sprostá slova. Znám je, ale proč je používat?
